Pavel Pech's Work
původní text, květen 2003
trpasličí verze - Terpajzelská dobrúnocka
Kdysi žil v těchto dolech jeden trpaslík Burok. Když byl ještě holobradý, pracoval v tatínkových dolech a nikterak netoužil, ba přímo se bál, opustit je. Jednou se ale stalo, že tatínek byl těžce nemocný a zrovna v době, kdy chodil na lidský trh. Zavolal si tedy Buroka a pravil mu: „Buroku, je ti už šedesát let a vousy máš taky hezky dlouhý. Jsi už skoro dospělý a ještě si nebyl z dolů. Jdi teď místo mě na trh a nakup, co je potřeba.“ Burokovi se nechtělo, ale tatínek měl delší vousy, a tak musel poslechnout. Hned druhý den vyrazil skrz Syčící kopce, přes Vrnící řeku k Běhajícímu lesu. Určitě jste o tom lese slyšeli: řídký les, ve kterém žije tolik zvěře, že to vypadá, jako by se hýbali i sami stromy. Burok o něm ale nikdy neslyšel, a tak se hrozil vstoupit do něj a rozhodl se obejít ho, i když tam nevedla cesta. Při obchůzce jej zastihla bouřka. Burok se schoval pod strom, ale ten byl příliš řídký. Běžel k nedalekým skalám s vidinou suché jeskyně a opravdu ji našel.
Zalezl do ní a rozhlédl se kolem. Jeskyně nebyla velká, zato poměrně vysoká, a tma by se v ní dala krájet. Ve středu bylo vyhaslé ohniště a vedle něj dříví. V nejzapadlejším koutě byla naházená hromada sena a poblíž leželo na rozbitém stolu maso a medovina. Burok ani neuvažoval, kde se to tu vzalo, možná to připsal víle, a už rozdělával oheň a opékal maso. Když se najedl, ulehl na kupu sena a začal s nejoblíbenější činností všech trpaslíků – přepočítával své zlato.
Do jeskyně ale dříví, seno a maso nenanosila víla. Když už Burok skoro usínal, uslyšel vrčení a do jeskyně vešel velký tygr. Burok rychle popadl svou sekeru a stoupl si zády ke stěně. Tygr se lhostejně podíval tam, kde dřív bylo dříví a maso. Když ale spatřil prázdný měch od medoviny, rozzuřil se a vrhl se na trpaslíka. Burok uhnul do strany a seknul do místa, kde stál. Zasáhl tygra lehce do krku, ale to ho ještě víc naštvalo a znovu zaútočil. Trpaslík začal couvat, ale zakopl o stolek a spadl, přičemž mu sekera vyletěla z ruky vzhůru. Tygr se na něj vrhl a zakousl se mu do napřažené ruky. Z ničeho nic jeho stisk povolil a tygr se svalil na seno, se sekerou zaseknutou v zádech.
Když se Burok vzpamatoval, obvázal si ruku kusem svého pláště, vyndal sekeru z tygra a vypadl se na trh. Bez problému tam dorazil a nakoupil potřebné zboží. Na zpáteční cestu si najal jednoho sedláka s vozem, aby ho s věcmi dopravil do tatínkových dolů. Projeli okolo Běhajícího lesa k mostu přes Vrnící řeku, kam dorazili asi hodinu před půlnocí. U mostu je však čekalo nemilé překvapení. Z nedalekého křoví se na ně vyřítili banditi. Sedlákovi dali dva stříbrňáky za spolupráci a pustili ho. S Burokem to ale bylo horší. Sebrali mu jeho zlato a koupené zboží, a pak ho hodili do Vrnící řeky.
Pokud to nevíte, původně se jmenovala Vrčící, protože tím, jak rychle proudí mezi skalisky, vydává podobný zvuk. Tento most je ale tak vysoko nad řekou, že vrčení zní jen jako slabé vrnění. Přežít pád z takové výšky znamená opravdové štěstí. Burok ale takové štěstí měl. Po pádu se ponořil hluboko pod vodu, protože ho jeho sekera a těžký pásek, které mu banditi schválně nevzali, táhly dolů. Burok se všemožně snažil vynořit se, ale nevedlo se mu to a řeka ho unášela dál a dál.
Najednou se proud zvolnil. Trpaslík spatřil před sebou řetěz obrostlý chaluhami, na němž byla připevněná kotva. Burok se pomocí něj dostal na hladinu a rozhlédl se okolo po velké jeskyni, do které se dostal. Vynořil se vedle menší lodi, které do jeskyně vplula vchodem ve skále maskovaným plátnem v barvě skály zpevněným železnou konstrukcí, vyrobenou tak, aby se po přitažení provazu složila u stropu. Proti vchodu se nacházela plošina, kde byly naskládané různě velké bedny a sudy. Na levém konci plošiny byl druhý menší východ maskovaný křovím připevněným na dřevěné konstrukci s koly. U vchodu seděli okolo ohně tři piráti a jedli pečené maso, které zapíjeli vínem.
Burok pomalu plaval k pravé straně plošiny, když zaslechl šestkrát zakukat kukačku. Burok si toho nevšímal, ale piráti se zvedli a odtáhli křoví ze vchodu k bednám. Uvolněným vchodem vnikl do jeskyně paprsek světla měsíce, který byl právě v úplňku, a hned za ním Burokův vůz řízený mužem, kterého Burok znal z přepadení. Piráti složili zboží před bedny a peníze a zlato, které mu sebrali, hodili za Buroka. Teď teprve si Burok všiml, co všechno zde je. V bednách našel drahé látky, nástroje, zbraně, oblečení, v sudech drahé víno, pivo, medovinu i kněžskou „svěcenou vodu“ a přímo za Burokem stála bedna plná zlata a vedle trochu menší, z půli plná drahými kameny. Burok zapomněl, v jaké je situaci, a vrhl se k dvěma bednám.
V tu chvíli si ho ale piráti všimli. Vytáhli zbraně a šli pomalu k němu. Burok si přestal všímat zlata a připravil si sekeru, kterou mu bohudík při přepadení nechali. Bojoval opravdu dobře, ale nikdy dřív mimo příhody s tygrem nebojoval a pirátů bylo čtyřikrát víc. Dokázal sice jednoho piráta zabít, ale poté neopatrně zaútočil a sekera zůstala zaseknutá v bedně s oblečením. Začal se ohánět deštníkem z bedny s věcmi nějakého boháče a pomalu ustupoval dozadu. Piráti trochu zmírnili, a tak se mohl Burok trochu vzpamatovat. Ono zmírnění ale bylo pouze lstivá past, protože teď stál trpaslík zády opřený o stěnu jeskyně a piráti se shlukli okolo něj.
Burok nevěda, co jiného počít, se začal modlit k bohu Fogovi, když ucítil podivné mravenčení v rukou a nohou. Když se rozhlédl, aby zjistil, co se děje, spatřil ve tvářích obrácených k němu údiv spojený s velkým strachem. Burok cítil, jak roste. Po celém těle mu vyrostla hnědá, černě pruhovaná srst, vousy a vlasy se zkrátili na stejnou délku. Zuby značně vyrostli a zostřili se všechny smysly. Oblečení nevydrželo nápor rostoucího těla a doslova se rozpadlo na cáry. Trpaslíkovi, teď značně změněnému, ještě přibyl asi půl sáhu dlouhý ocas a ruce a nohy se mu přeměnily na tlapy s ostrými vysouvacími drápy. Než se piráti stačili vzpamatovat, stál před nimi velký tygr, který na ně skočil a rozsápal je.
Po několika minutách pocítil tygr již známé mravenčení a ve chvíli stál na jeho místě nahý trpaslík. Burok si rychle našel v bedně s oblečení správnou velikost a svoji sekeru a vystrojil se na cestu. Poté naložil na svůj vůz koupené zboží a dvě bedny, které si před bojem prohlížel, a jel domů. A přestože je nejbohatší trpaslík z vesnice, s přepychovou jeskyní a hezky vousatou ženou, nikdy si nezaplatil léčby lykantropie, kterou ho tygrodlak z jeskyně nakazil, protože to, co je pro jedny zhoubou, pro jiné to může být záchranou.